Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Stroje nám zase berou práci? Vůbec ne!

2. 12. 2016 8:34:46
Příští generaci čeká vyšší produktivita práce a tím pádem méně času strávených pracovní činností, vyšší bezpečnost během výkonu pracovních povinností a také šance na větší bohatství a prosperitu.

Novodobá společnost si za posledních zhruba 200 let prošla třemi milníky, které významně a ve výsledku pozitivně ovlivnily životy všech lidí. Tři průmyslové revoluce změnily všem pracujícím jejich životy a zvýšily jejich blahobyt, možnosti trávení času a nepochybně přispěly k jejich kvalitnějšímu životu.

Jako současná generace žijeme na prahu další průmyslové změny. Elektronizace a digitalizace zejména v posledních 20 letech proniká do našich každodenních životů a asi se shodneme, že nám naše životy usnadňuje. Moderní technologie hrají čím dál větší roli ve světě kolem nás a je nezpochybnitelné, že v oblasti výrobních faktorů přijde něco nového a dosud nepoznaného a Němci už tomu vymysleli i jméno – Průmysl 4.0! Co se pod tímto pojmem skrývá? Máme se bát o svou práci? Převezmou nad námi vládu roboti, jak už ve dvacátých letech minulého století psal ve svém slavném díle Karel Čapek?

Předně můžu všechny uklidnit – nečeká nás revoluce ve smyslu „zítra bude všechno jinak“. Půjde o postupný vývoj, kdy nejen v průmyslu, ale i ve službách postupně jako společnost přejdeme od užívání izolovaných počítačů a strojů k integrovaným řešením. Tento vývoj se dotkne celého horizontálního řetězce od dodavatelů přes výrobu až k odběratelům, ale také vertikálního vztahu od výrobních procesů směrem k managementu firmy. Průmysl 4.0 tedy není a nebude pouze o dalším zavádění počítačů, informatizaci a digitalizaci.

Bude to to úplná digitální integrace za pomoci nejnovějších technologií, kdy třeba dnes některé z nich ani ještě neznáme. Jsem ale přesvědčený, že z tohoto jevu budeme těžit. Čekat můžeme v cyklických vlnách se opakující prudký nárůst produktivity práce založený na technologickém pokroku v oblasti telekomunikací, počítačových systémů a robotizace.

Slovy klasika se „to ale samo neudělá“. Všechno výše popsané bude znamenat zásadní změny v organizaci naších práce, požadavcích na společnost a pravděpodobně také na zaměstnanost.

Jedno je jisté a v rámci vývoje společnosti nezvratné. Některé dnes známé a běžné pracovní pozice úplně přestanou existovat. Což ale není jednak nic nového, jednak abych vyvrátil hlavní argument odborů, jiná zaměstnání a popisy pozic, o nichž dosud zřejmě ani nevíme, budou samozřejmě vznikat.

Stroje již brzy nahradí člověka při výkonu rutinních a především fyzicky náročných a životu nebezpečných povoláních. Je to tedy špatně? Vůbec ne! Práce se tím pro člověka obohatí, bude více prostoru na inovativní přístupy a kreativitu. Stroje navíc mohou fungovat i o víkendech či o svátcích a nedojde k zastavení výroby, aniž by nastal nesoulad s pracovním právem. Lidé tak budou moci více času strávit se svými rodinami, procházkami do přírody nebo jak uznají za vhodné.

Dalším významným faktorem je fakt, že bude více a více profesí možné realizovat z domova. Pokud tedy stále se rozšiřující „home office“ v budoucnu nenarazí na nějakou nesmyslnou regulatorní hráz. Navíc, nové technologie budou mít značný vliv na bezpečnost zaměstnanců, takže moc nechápu někdy rezervované stanovisko odborů k celému konceptu.

Musíme brát jako fakt, že Průmysl 4.0 nebude pouze o zániku a vzniku pracovních pozic. Jsem přesvědčen, že dojde především ke změně celého modelu organizace práce. Změní se tak role nás všech jako zaměstnanců, čekají nás ale také nové nároky, jenž od nás zaměstnavatelé jako od pracovní síly budou očekávat.

Abych byl konkrétní na příkladu – plošné nasazení technologií, které jsou schopné zpracovávat tzv. velká data ve výrobě, povede k tomu, že poklesne poptávka po odbornících, kteří se specializují na klasické metody kontroly kvality. Naopak ale poptávka po specialistech v oblasti inženýrství průmyslových dat logicky poroste.

Nárůstu nezaměstnanosti a ztráty práce se proto ve střednědobém horizontu prostě nemusíme bát. Jedné věci se však ve spojení s průmyslem 4.0 nevyhneme. Nový pracovní režim s sebou přinese i nároky na změny ve vzdělávacím systému. Ten by měl být schopen konečně produkovat absolventy se znalostmi a dovednostmi systémově uspořádanými a schopností trvale si je doplňovat. Školní memorování dat a vzorečků tak nejspíš skončí.

Musíme vychovávat novou inženýrskou, technickou, manažerskou a finanční generaci tak, aby na to byla připravena a sama začala aspekty „nového průmyslového věku“ vstřebávat. Stát jí k tomu má vytvořit podmínky a předpoklady, nebo má alespoň minimalizovat překážky spontánního rozvoje. A stát má navíc už teď vůči Průmyslu 4.0 jeden dluh. Bez daleko rychlejšího rozvoje vysokorychlostního internetu a komunikačních sítí vůbec nám ujede vlak. Místo abychom viděli horečnou aktivitu, tak jsme v nedávné době byli spíše svědky sporů mezi našimi ministerstvy, kdo si ukousne větší díl peněz, určených na rozvoj digitalizace v naší zemi.

V příštích letech nás tak čeká spousta nových věcí, inovací a změn. Často máme k tak zásadním změnám všichni podvědomý odpor a bojíme se jich. V tomto případě ale není strach a obava na místě, ač si dovedu představit, že řada lidí i organizací bude tento technologický posun označovat za konec světa.

Příští generaci čeká vyšší produktivita práce a tím pádem méně času strávených pracovní činností, vyšší bezpečnost během výkonu pracovních povinností a také šance na větší bohatství a prosperitu. Od tohoto se pak jako společnost můžeme odrazit dále a pokusit se překonat dnešní příjmovou nerovnost na jedné straně a zbytečně štedrý sociální model, často zneužívaný různými přížívníky, na straně druhé. To ale pak bude ta opravdová revoluce.

Autor: Vladimír Dlouhý | pátek 2.12.2016 8:34 | karma článku: 11.83 | přečteno: 656x

Další články blogera

Vladimír Dlouhý

Progresivní daň zabrzdí růst a vybídne k chytráckým trikům

ČSSD připravila předvolební trhák – progresivní daň. O co jim však skutečně jde? O zvýšení mandatorních výdajů a posílení státu v ekonomice. A zaplatit to mají úspěšní.

28.2.2017 v 7:25 | Karma článku: 37.84 | Přečteno: 3014 | Diskuse

Vladimír Dlouhý

60 miliard deficitu? Neambiciózní státní rozpočet!

Státní rozpočet na rok 2017 není tak ambiciózní, aby byl pro období konjunktury formálně sestaven jako přebytkový, je však ze strany ministerstva financí řemeslně zručně připravený k praktickému dosažení přebytku.

8.12.2016 v 15:08 | Karma článku: 12.59 | Přečteno: 517 | Diskuse

Vladimír Dlouhý

Už i Trump ví, že stát nelze řídit jako firmu

Po vítězství Donalda Trumpa se předpokládá, že bude druhý Reagan. Není to vůbec jisté. Trump nebyl guvernérem žádného státu a nezastával žádnou veřejnou ani politickou funkci.

21.11.2016 v 8:21 | Karma článku: 20.97 | Přečteno: 2655 | Diskuse

Další články z rubriky Ekonomika

Petra Matušincová

Řešení problémů v práci aneb jak se z toho nezbláznit

Mnoho mých klientů je nespokojených v současném zaměstnání a vlastně to nemá ani žádný konkrétní důvod. Jedná se o nasčítané maličkosti, které jednoho dne přerostou v neúnosnou míru a vedou k vyhoření. Jak tomu ale předcházet?

24.7.2017 v 22:27 | Karma článku: 7.02 | Přečteno: 283 | Diskuse

Vladimír Janák

Vyhledávání z mobilu - nový standard.

Průměrný uživatel dnes vyhledává informace na internetu v podstatě denně. Více než 80% z nás tak činí za pomocí mobilu.

24.7.2017 v 20:02 | Karma článku: 6.23 | Přečteno: 193 | Diskuse

Karel Trčálek

Proč už nemůže být líp

Osvícené jsou ty vlády a centrální banky, které udržují ekonomiku v permanentní recesi, protože ekonomika v recesi se nemůže přehřát. Ač na dovolené, nechal jsem se opět inspirovat jistou seriózní paní ekonomkou...

24.7.2017 v 14:58 | Karma článku: 12.68 | Přečteno: 587 | Diskuse

Petr Šindelář

Myšlenkové pochody Bohuslava Sobotky z říše ČSSD (7)

Smějící se premiér měl podle svých poradců přenášet na občany pozitivní energii, aby věděli "jakých úspěchů ČSSD při vládnutí dosáhla". Lidé však jeho úsměvy berou jako výsměch, že opět hloupě naletěli na plané volební sliby...

24.7.2017 v 9:52 | Karma článku: 30.99 | Přečteno: 1101 | Diskuse

Robert Bartyzal

Jak řešit pracovní právo u zahraničních přeprav

V posledních letech se hodně diskutuje (a pokutuje) kolem pracovního práva pro řidiče kamiónů jezdících v západní Evropě. V každém článku se píše sice o "A", ale už v málokterém o "B".

24.7.2017 v 9:13 | Karma článku: 12.15 | Přečteno: 296 | Diskuse
Počet článků 25 Celková karma 0.00 Průměrná čtenost 1926

Aktuálně jsem prezidentem Hospodářské komory České republiky. Profesí jsem ekonom. Po roce 1989 jsem byl ministrem hospodářství ČSFR, v letech 1992 až 1997 jsem zastával funkci ministra průmyslu a obchodu ve vládě Václava Klause a místopředsedy Občanské demokratické aliance.



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.