Centrála Českomoravské konfederace odborových svazů mne označila za nepřítele minimální mzdy, a tím i „spravedlivého“ růstu mezd. Navíc jsem se odborů dotkl výrokem o minimální mzdě coby politickém nástroji.
Přiznávám otevřeně, že:
1. Ano, jsem zásadním odpůrcem institutu minimální mzdy a bez problému přijímám tuto roli v českém veřejném prostoru. Můj postoj však není ideologický, ale zcela praktický – hrozí, že právě pracující s nižší mzdou přijdou o práci.
2. Velmi si přeji, aby hospodářské oživení vedlo k růstu reálných mezd. Ten však musí být podpořen vyšší produktivitou, nikoliv rostoucí minimální mzdou. V opačném případě budeme ztrácet konkurenceschopnost, vývozy i práci.
3. Vím, že existují regiony a profese, kde příjmy například mladých rodin s dětmi neumožňují zrovna snadný život. Těm bychom měli pomoci. Diskusí o minimální mzdě však odbory vytvářejí pokřivený obraz, že tak žije velká část lidí. To není pravda a právě toto považuji za politizaci diskuse.
4. Zkušenosti ukázaly, že mzdy musí růst pozvolně, nikoliv pod politickým tlakem.
Srovnání s reálnou mzdou v sousedním Německu, jež odboráři používají jako jeden z hlavních argumentů, je nejen nerealistické, ale i přímo nebezpečné. A hovoří-li odboráři o tom, že čeští pracující jsou kvůli nízkým mzdám nuzáci, co jsou zaměstnanci třeba v Indii, kteří pracují pro německé firmy za zlomek německé mzdy a bez nichž by patrně konkurenceschopnost SRN, a tedy i tamní mzdy nemohly být tak vysoké?
5. Odboráři se ohánějí současným hospodářským růstem a tím, že majitelům firem rostou zisky a že se o ně musí se zaměstnanci podělit. Podle zjištění Českého statistického úřadu i interních průzkumů Hospodářskékomory ČR tak firmy činí. Otázka pro odboráře zní, zda budou v době oslabení růstu (ten se očekává už letos), či dokonce poklesu požadovat snížení mzdového minima. Odpověď? Těžko.
6. To je také jeden z hlavních důvodů, proč jsem před pár dny požádal premiéra Bohuslava Sobotku o vytvoření expertního týmu, který by v nejbližší době navrhl nový, nepolitický institut valorizace minimální mzdy, kdy by přírůstek byl předvídatelný a navázaný na aktuální, nikoliv minulý růst HDP. Je škoda, že premiér návrh odmítl. Zapojení širšího okruhu ekonomů do diskuse se zástupci tripartity, jež o minimální mzdě s vládou rozhoduje, by věci prospělo. Rada Hospodářské a sociální dohody, v níž v této věci hrají prim odboráři, není objektivní.
